Celý odpovědnostní systém Úmluvy CMR, včetně výčtu přednostních vyviňujících důvodů z odpovědnosti dopravce, ulehčené důkazní povinnosti dopravce s možností pouze osvědčit existenci příčiny škody v rámci privilegovaných vyviňujících důvodů, limitované náhradové povinnosti, možnosti dovolávat se spoluodpovědnosti, včetně i krátké, jednoroční promlčecí lhůty ohledně nároků směřujících zejména vůči dopravci – to všechno jsou ustanovení Úmluvy CMR, která v podstatě chrání dopravce před tak vysokými náhradami škod, že by mohly ohrožovat samou podstatu jeho podnikání, případně chrání před nepřiměřeně dlouhou dobou, po kterou by hrozilo dopravci uplatnění nároků na náhradu škody.
V zájmu vyváženého právního postavení obou účastníků přepravní smlouvy však Úmluva CMR obsahuje i zásadní ustanovení čl. 29, podle kterého se dopravce nemůže odvolávat na ustanovení, která vylučují nebo omezují jeho odpovědnost nebo přenášejí důkazní břemeno, byla-li škoda způsobena úmyslně nebo takovým jeho zaviněním, které se podle práva soudu, u něhož se právní věc projednává, považuje za rovnocenné úmyslu.
Totéž platí i tehdy, jestliže se úmyslného jednání nebo zavinění dopustili zástupci nebo pracovníci dopravce nebo jiné osoby použité dopravcem k provedení přepravy a jestliže tito zástupci, pracovníci nebo jiné osoby jednali v rámci svých pracovních úkolů. V takovém případě se tito zástupci, pracovníci nebo jiné osoby rovněž nemohou odvolávat, pokud jde o jejich osobní odpovědnost, na ustanovení Úmluvy CMR, která odpovědnost dopravce vylučují nebo omezují anebo přenášejí důkazní břemeno.
Úmyslné způsobení škody dopravcem nebo těmi, kteří pro dopravce či za něj plní závazky z přepravní smlouvy, není třeba komentovat, stejně tak ustanovení pojistných podmínek pojištění “nákladu” dopravce k případnému úmyslnému jednání a následnému vzniku škody.
Mnohem závažnější je praktická aplikace té části ustanovení čl. 29 soudy v Evropské unii, kde se hovoří o zavinění rovnocenném úmyslu.
Klíčem k určení hranice mezi standardní odpovědností dopravce za ztrátu či škodu na zásilce nebo za překročení dodací lhůty a kvalifikovanou odpovědností dopravce podle čl. 29, kdy veškeré výhody limitované náhrady, ulehčeného důkazu atd. padají, je úroveň profesionální péče dopravce při pinění jeho závazků z přepravní smlouvy a konkrétně pak uplatnění této profesionální péče ve všech stádiích přepravy zásilky.
Hrubou nedbalost či vědomou lehkomyslnost lépe dokumentují tyto příklady ze soudní praxe:
- Vydání zásilky neoprávněnému příjemci, přičemž si dopravce nechal u tohoto příjemce potvrdit CMR-nákladní list nedatovaným a nečitelným podpisem bez připojení firemního razítka (takže nelze identifikovat neoprávněného příjemce)
- Vydání zásilky – přes určité nejasnosti – příjemci v Moskvě, přičemž nebylo zabezpečeno ověření jeho identity. Vydání zásilky namísto příjemci osobě, která byla firemně oblečena nebo se vydávala za zaměstnance příjemce
- Velmi přísně jsou posuzovány všechny případy odstavení vozidel v Itálii! Jednočlenná osádka odstavila vozidlo s citlivou zásilkou v odstavném pruhu na dálnici u Brescie nebo na nestřeženém osvětleném parkovišti v Umbrii, případně na nestřeženém parkovišti na osvětlené ploše před restaurací v Turíně a řidič – zatímco spal v kabině – nezpozoroval, že mu byla rozřezána plachta na přívěsu a zboží ukradeno. Stejně tak je za hrubou nedbalost považováno odstavení nákladu vysoce hodnotného měděného plechu na nestřeženém a drátěným plotem obehnaném prostranství v Itálii.
Stejně tak bylo považováno za hrubou nedbalost opuštění vozidla s nákladem džínsů 7 minut poté, kdy osádka odstavila vozidlo v Miláně na krátkou pauzu za účelem oběda – ačkoliv bylo vozidlo uzamčeno a zapojen alarm.
Stejně tak byla posuzována situace, kdy řidič opustil vozidlo na nestřeženém parkovišti v Miláně, a to jen na pár minut, aby vyhledal toaletu.
- Kvalifikovanou odpovědností je odstavení naloženého vozidla v Miláně za účelem přespání řidiče na nestřeženém parkovišti, když toto vozidlo s vysoce hodnotným nákladem bylo přepadeno.
- Za hrubou nedbalost může být považována i situace, kdy je na přepravu přes Itálii nasazena jednočlenná osádka a je přitom zřejmé, že nemůže s ohledem na limity jízdního režimu (AETR) zajistit povinné odpočinky na střeženém parkovišti, a dopravce na toto riziko neupozornil svého příkazce.
Nejen v Itálii, ale i v ostatních zemích je kladen důraz na odstavení vozidel naložených vysoce hodnotnými či citlivými zásilkami výlučně na střežených parkovištích, případně zajištění těchto přeprav dvoučlennou osádkou. Tak bylo považováno za hrubou nedbalost odstavení vozidla s nákladem drahé optické techniky na otevřeném a přístupném dvoře v Německu, který byl jen spoře osvětlen, nebo odstavení vozidla na nestřeženém a neuzamčeném pozemku, kdy došlo ke krádeži zásilky z nezajištěného vozidla, které bylo na tomto pozemku odstaveno přes víkend.
Stejně tak odstavení výměnné nástavby se zásilkou vysoké hodnoty na nestřeženém nádražním pozemku v Hamburku, který byl komukoliv přístupný.
Hrubou nedbalostí bylo i odstavení neuzamčeného kontejneru přes noc na parkovišti na celním přechodu do Nizozemí nebo odstavení vozidla zajištěného pouze visacím zámkem se zásilkou pánských košil na osvětleném, ale nestřeženém parkovišti v průmyslové zóně v blízkosti Osla.
Hrubou nedbalostí bylo odstavení vozidla s nakládkou osobních počítačů na 6 hodin v průmyslové zóně v Anglii, přičemž vozidlo bylo opatřeno plombou a visacím zámkem.
Stejně bylo posuzováno odstavení vozidla se zásilkou oděvů, zajištěného visacím zámkem na neosvětleném a nestřeženém parkovišti v Maďarsku, zatímco řidič spal v kabině.
- Za vědomou lehkomyslnost bylo považováno odstavení vysoce hodnotné zásilky kryté pouze plachtou na nestřeženém místě u Wůrzburgu, přičemž zásilka byla zničena požárem.
- Odstavení vozidla s nákladem elektroniky o vysoké hodnotě na velkém, osvětleném dálničním odpočívadle v jižní Francii v době 02.30-07.30 hod., ačkoliv měl dopravce pokyn využívat k parkování výlučně střežená nebo zajištěná parkoviště a řidič přitom věděl, že taková parkoviště v jižní Francii nejsou k dispozici.
Obdobná situace nastala při odstavení zaplachtovaného vozidla s vysoce hodnotnou zásilkou na parkovišti v Německu, přičemž vozidlo nebylo vybaveno alarmem a přeprava byla vykonávaná jen v jednočlenné osádce – ačkoliv byla k dispozici dosažitelná střežená parkoviště. Hrubou nedbalostí bylo rovněž provádění přepravy po zjištění vadné nakládky a marného pokusu, aby zaměstnanci odesílatele tyto vady nakládky odstranili.
Stejná situace je v případě zřejmě nedostatečně zabaleného a špatně loženého stroje nebo pokus projet pod mostem se světlou výškou 3,9 m, přičemž naložené vozidlo mělo výšku 4 m, aniž by bylo předem pečlivě zkontrolováno, zda vozidlo bez poškození pod tímto mostem projede.
Za hrubou nedbalost se rovněž považuje dopravní nehoda v Rumunsku z důvodu nepřiměřené rychlosti v nebezpečné zatáčce. Stejně tak výrazné překročení nejvyšší povolené rychlosti nebo nájezd do křižovatky „na červenou”.
Jednoznačně hrubou nedbalostí je poškození zásilky v jakékoliv příčinné souvislosti s požitím alkoholu osádkou vozidla nebo řízení vozidla ve stavu únavy, resp. v důsledku nedodržení povinných přestávek v řízení.
Hrubá nedbalost je také posuzována (resp. zamítána) při likvidaci z pojištění přepravy zásilek (zbožového pojištění).