Kontrola zásilky dopravcem na nakládce

Pokud má dopravce výhrady k početnímu souladu údajů o zásilce uvedených v CMR-nákladním listu s počtem skutečně převzatých kusů k přepravě, resp. k jejich značkám a číslům, nebo má výhrady k zjevnému stavu zásilky a jeho obalu, uvede písemnou výhradu k těmto skutečnostem do CMR-nákladního listu a tuto výhradu odůvodní. 6.3. Kontrola zásilky dopravcem na nakládce.

Stejně tak učiní výhradu, pokud nemá k přezkoumání správnosti početních údajů v CMR-nákladním listu o počtu kusů a jejich značkách a číslech vhodné prostředky.

Odesílatel má právo žádat od dopravce přezkoušení hrubé váhy zásilky nebo množství zásilky vyjádřeného jiným způsobem. Může též žádat přezkoušení obsahu jednotlivých kusů zásilky. Dopravce má nárok na náhradu výloh spojených s tímto přezkoušením, přičemž výsledek uvedeného přezkoušení se zaznamená v CMR-nákladním listě.

Tato evidenční kontrola zásilky na nakládce má podstatný význam

1. pro bezporuchové odvinutí přepravy zásilky a její vydání v neporušeném stavu,
2. pro následky odpovědnosti dopravce jako účastníka silničního provozu, za jeho bezpečnost a plynulost,
3. pro ochranu právních zájmů dopravce v rámci posuzování jeho odpovědnosti za poškození nebo ztrátu zásilky (důkazní břemeno),
4. pro právní pozici dopravce při uplatňování nároku na náhradu škody vůči odesílateli z vad obalu zásilky (čl. 10 Úmluvy CMR).

Právní povahu této kontroly, její rozsah a následky charakterizují tyto principy:

1. Jde o kontrolní činnost osádky vozidla v momentě přejímání zásilky k přepravě od odesílatele.
2. Kontrola dopravce se soustřeďuje na zjevný stav zásilky, její balení, porovnání počtu naložených kusů s údaji uvedenými v CMR-nákladním listu a soulad značek, resp. čísel na zásilce s těmito údaji v nákladním listu. Ačkoliv to text Úmluvy CMR přímo neuvádí, je shoda v tom, že předmětem evidenční kontroly dopravce má být i ložení a fixování zásilky na vozidle odesílatelem.
3. Předpokladem kontroly je vystavený CMR-nákladní list ve všech pare tak, aby mohly být porovnány údaje v něm zapsané a zároveň aby mohla být zapsána případná, zdůvodněná výhrada dopravce podle výsledků kontrolních zjištění a tato výhrada mohla být tak předána v jednom vyhotovení CMR-nákladního listu, které náleží odesílateli, aby se mohl odesílatel s výhradou seznámit a reagovat na ni.
4. Provedení kontroly je závazkem, který jednostranně vyplývá pro dopravce přímo ze zákona – konkrétně z ustanovení čl. 8 Úmluvy CMR.
   
   Kontrola zásilky dopravcem na nakládce by mělo za následek konkrétní sankci nebo odpovědnost dopravce za škodu na zásilce, ke které došlo v průběhu přepravy.
   
   Takovou povahu by měla kontrolní činnost dopravce, pokud by se k ní dopravce výslovně zavázal – v dohodě s odesílatelem – v přepravní smlouvě. I takové ujednání by mohlo zavazovat dopravce pouze ve věcném rozsahu evidenční kontroly a nemohlo by stavět dopravce do role odpovědného zbožíznalce (překročení rámce pouhé evidenční kontroly a postavení dopravce do právní pozice zbožíznalce s odpovídajícími odpovědnostními následky vylučuje tzv. „blokační” ustanovení čl. 41 Úmluvy CMR, podle kterého by takové ujednání bylo neplatné).
5. Písemná výhrada dopravce zavazuje svým obsahem odesílatele jen v případě, že ji odesílatel výslovně a písemné uzná. I v případě, že odesílatel výhradu dopravce neuzná, stává se neúčinnou právní domněnka ve prospěch odesílatele, že zásilka a její obal byly v okamžiku převzetí dopravce ve zjevném dobrém stavu a že počet kusů, jejich značky a čísla se shodovaly s údaji v nákladním listě (čl. 9 odst. 2 CMR).
6. V případě, kdy je osádka vozidla z nějakého důvodu nepřipuštěna na nakládku tak, aby mohla provést evidenční kontrolu zásilky, nebo je provedení této kontroly nepřiměřeně obtížné nebo vyloučené z důvodu způsobu nakládky, použité manipulační techniky nebo s ohledem na povahu zásilky a jejího balení, uvede osádka v tomto smyslu rovněž písemnou a zdůvodněnou výhradu do CMR-nákladního listu, případně kontaktuje svého dispečera, aby mohl dopravce zvolit odpovídající postup ochrany svých zájmů. Obdobně postupuje osádka vozidla i v případě, kdy nemá vhodné prostředky pro přezkoumání početního souladu mezi záznamy v CMR-nákladním listu a skutečným stavem na ložné ploše vozidla.
7. Uzná-li odesílatel na nakládce výhradu dopravce, lze očekávat, že sjedná nápravu anebo že bude nucen odstoupit od přepravní smlouvy apod. Ve vytýkaných závadách nebo nedostatcích nemusí odesílatel spatřovat závažnou překážku v zahájení přepravy a může na přepravě trvat. Pokud však je osádce vozidla zřejmé při kontrole, že vady zásilky, jejího balení, ložení a fixování jsou takové povahy, že lze důvodně očekávat poškození zásilky nebo ohrožení bezpečnosti silničního provozu, neměl by dopravce přepravu vůbec zahájit, neboť se v takovém případě vystavuje spoluodpovědnosti za škodu na zásilce a své odpovědnosti provozovatele motorového vozidla. Přeprava poškozeného nákladu nejspíš povede také k zamítnutí pojistné události z pojištění dopravce. V takovém případě by měla osádka bez prodlení kontaktovat svého dispečera.
8. V případě, že by nebyl vystaven CMR-nákladní list, vyplývala by nezbytnost kontroly zjevného stavu zásilky a jejího ložení z podpůrně platného, českého občanského práva, a to z obecné prevenční povinnosti podle ust. § 2900 obč. zák., která spočívá v tom, že si každý musí počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, svobodě, životě, životním prostředí atd.

Výše uvedené principy doplníme následujícím komentářem, který vychází ze shodného výkladu a rozhodovací praxe v Evropské unii:

Kontrola vnějšího stavu zásilky a jejího balení je limitována běžnými prostředky, resp. pomůckami, které má osádka vozidla k dispozici, a profesionální péčí, resp. zkušenostmi silničního dopravce.

Předmětem této evidenční kontroly není v žádném případě obsah zásilky v jednotlivém balení nebo např. paletách, ale výlučně jeho vnější stav, resp. vnější vzhled. Rovněž tak není předmětem zkoumání osádky vozidla druh a způsob balení, ale pouze jeho vnější stav. Osádka vozidla není v pozici „zbožíznalce” nebo specializovaného logistika, neboť je to právě odesílatel, u kterého se předpokládá nejlepší a profesionální znalost jeho zboží, technologické řešení jeho balení a ochrana zásilky před běžnými riziky přepravy po silnici.

S řádným provedením evidenční kontroly nemůže být spojován požadavek, aby byl dopravce vybaven zvláštními či speciálními prostředky a pomůckami k měření nebo přezkušování kvality balení apod. Dopravce není „zbožovým inspektorem” a součástí jeho profesionální práce nejsou znalosti zboží nad rámec základní zkušenosti a znalosti, která je v dopravním oboru obvyklá.

Rozumným rámcem pro provedení takové kontroly je tzv. check list, který připravila pro jízdní personál Mezinárodní unie silniční dopravy a který je již po řadu let využíván.

Zvláštní postavení mají v této souvislosti chladírenské přepravy, které kladou na odbornou způsobilost kontrolní činnosti osádky na nakládce zvýšené nároky. Jde zejména o zásilky zeleniny, ovoce, masa a dalších obdobně tepelně citlivých substrátů, u kterých je důležité určité předchlazení a celkový stav na nakládce. V mnoha případech se očekává od dopravce, že zkontroluje teplotu takové zásilky před nakládkou, a tato povinnost bývá často obsahem přepravní smlouvy.

V každém případě se u chladírenských přeprav kladou na odbornou způsobilost osádky vozidla zvýšené nároky. Příkladem může být i rozhodovací praxe francouzských soudů, která jednoznačně požaduje po takto specializovaných dopravcích na chladírenské přepravy, aby byli vybaveni měřícími přístroji na zjišťování teploty zásilky.

Pokud jde o kontrolu zjevného stavu balení, i v tomto případě není dopravce považován za odborníka, ale předpokládají se u něj základní znalosti balící techniky. V žádném případě nemůže být po dopravci požadováno, aby taková kontrola zahrnovala i otvírání jednotlivých zabalených kolii. V takovém případě by měla osádka vozidla učinit písemnou výhradu do CMR-nákladního listu. Dopravce zásadně zkoumá stav balení, nikoliv jeho kvalitu.

V této souvislosti se považuje kontejner zpravidla za jeden kus zásilky, neboť sama povaha přepravy zboží v kontejneru zpravidla vylučuje, aby mohl dopravce na nakládce obsah kontejneru zkontrolovat.

Pokud dopravce evidenční kontrolu neprovede, resp. pokud neučiní písemnou výhradu do CMR-nákladního listu opatřenou zdůvodněním a nezajistí převzetí tohoto pare CMR-nákladního listu odesílatelem, platí právní domněnka, že zásilka a její obal byly v okamžiku převzetí dopravcem v dobrém zjevném stavu a že počet kusů, jejich značky a čísla se shodovaly s údaji v CMR-nákladním listě.

Bude-li dopravce v takovém případě usilovat o vyvinění ze své odpovědnosti za škodu či ztrátu na zásilce, bude nucen prokázat, že ke škodě či ztrátě nedošlo v době, kdy byla zásilka v jeho péči a – vzhledem k povaze škody – i vyvrátit domněnku, že zásilku v bezvadném stavu a piném počtu převzal.

Společným předpokladem pro účinnou výhradu je její bezprostřední souvislost s převzetím zásilky dopravcem a její zapsání do prvního vyhotovení CMR-nákladního listu dříve, než je toto pare předáno odesílateli.

Vyjma výhrady, která se týká početního nesouladu naložených kusů a kdy jde o prosté konstatování početního rozdílu, musí být výhrady k vnějšímu stavu zásilky, jejímu balení, případně ložení a fixování na vozidle zdůvodněny. Výhrada omezující se na pouhou poznámku „vadné balení” nebo „poškozené balení apod.” je neúčinná a pro dopravce zcela bez významu.

Odesílatel má právo žádat od dopravce přezkoušení hrubé váhy zásilky nebo jejího množství vyjádřeného jiným způsobem a může též žádat přezkoušení obsahu jednotlivých kusů zásilky.

Jde o jednostranné oprávnění odesílatele, které nevyžaduje ani předchozí sjednání takového postupu v přepravní smlouvě nebo souhlas dopravce. Ten je povinen respektovat toto přání odesílatele a nemůže tuto činnost odmítnout např. tak, že by namítal případné poškození balení, související.

S přezkoumáním obsahu jednotlivých kusů zásilky. Stejně tak nemůže dopravce namítat, že nemá k takové činnosti potřebné prostředky.

Na druhé straně však má dopravce právo na náhradu nákladů, které byly s touto činností spojeny. K těmto nákladům patří např. náklady externě přivolaného znalce nebo havarijního komisaře, osobní náklady zúčastněných pracovníků dopravce, náklady spojené s externím vážením zásilky, ale také stojné za dobu odesílatelem vyžádané kontroly.

Výsledek takového přezkoušení se zapíše do CMR-nákladního listu

Pro praxi lze tuto kapitolu uzavřít naléhavým doporučením pro osádky vozidel:

1. aby usilovaly o provedení evidenční kontroly na nakládce – a není-li to možné, aby kontaktovaly svého dispečera,
2. aby písemnou výhradu ke zjištěným vadám zásilky, nedostatkům balení, resp. ložení zásilky učinily do prvního výtisku CMR-nákladního listu, tuto výhradu zdůvodnily a jedno pare nákladního listu předaly odesílateli a požadovaly nápravu, pokud zjistí, že by zahájením přepravy došlo v důsledku vad zásilky nebo jejího balení a ložení s největší pravděpodobností k poškození zásilky nebo ohrožení bezpečnosti silničního provozu, aby požadovaly po odesílateli sjednání nápravy, kontaktovaly svého dispečera a případně i nezahájily takovou přepravu, protože by odpovědnostní následky takového jednání šly nepochybně i k tíži dopravce.

Provedení nesprávné kontroly může mít vliv na likvidaci škod z pojištění odpovědnosti silničního dopravce.