Smluvní pokuta je jedním z nástrojů sloužících k zajištění závazků i v obchodních vztazích. Ten, kdo poruší povinnost zajištěnou smluvní pokutou, je povinen smluvenou pokutu zaplatit, a to bez ohledu na to, zda druhému účastníková vznikla porušením povinností škoda. Smluvní pokuta nemusí již být sjednána písemně, ale současně musí být sjednána její výše nebo způsob jejího určení a konkrétní závazek v přepravní smlouvě, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Vzhledem k problémům, které lze očekávat s prokazováním neformálně sjednané smluvní pokuty, lze jen doporučit, aby byla smluvní pokuta sjednána v písemném vyhotovení přepravní smlouvy, resp. potvrzené objednávce přepravy. Smluvní pokuty jsou obvykle také vyloučeny z pojištění odpovědnosti dopravce (někdy také lidově pojištění CMR).
Zaplacením smluvní pokuty nezaniká povinnost zajištěná pokutou, pokud se účastníci přepravní smlouvy nedohodnou jinak. Ani následné splnění povinnosti před uplatněním smluvní pokuty, avšak poté, co toto právo vzniklo, nezbavuje dlužníka povinnosti smluvní pokutu zaplatit. Pokud je sjednána smluvní pokuta, nelze požadovat vedle smluvní pokuty náhradu škody vzniklé porušením povinnosti, na níž se smluvní pokuta vztahuje. Účastníci přepravní smlouvy však mohou dohodnout možnost domáhat se náhrady škody vedle smluvní pokuty nebo náhrady škody v rozsahu přesahujícím smluvní pokutu.
Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlednutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody, vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty (§ 2051 obč. zák.). Soud by posuzoval individuálně okolnosti každého případu a nepochybně by přihlédl k tomu, zda porušením závazků z přepravní smlouvy vznikla oprávněnému škoda či nikoliv.
Smluvní pokuta je opět právním instrumentem, který se velmi hojně vyskytuje v přepravních smlouvách. Účastníci přepravních smluv se však dopouštějí tří základních pochybení, pro která není sjednána smluvní pokuta platná:
- Smluvní pokuta je sjednána neurčitě na “všechna porušení celé přepravní smlouvy”. Smluvní pokuta musí být určitá a srozumitelná a musí tudíž zajišťovat splnění určitého, konkrétního závazku – jinak je neplatná.
- Smluvní pokuta je sjednána pro případy odpovědnosti dopravce upravené v Úmluvě CMR – zejména pro překročení dodací lhůty. Sjednání smluvní pokuty pro případ nesplnění povinnosti týkající se vydání neporušené zásilky, zásilky v plném početním stavu nebo pro případ překročení dodací lhůty vylučuje tzv. blokační ustanovení Úmluvy CMR – čl. 41, podle kterého jsou všechna ujednání, která se přímo nebo nepřímo odchylují od ustanovení Úmluvy CMR, neplatná a právně neúčinná. Dopravce lze motivovat pro vydání neporušené zásilky ve sjednané nebo přiměřené dodací lhůtě jen sjednáním tzv. částky zvláštního zájmu podle ustanovení ČL 26 Úmluvy CMR. Jen v takovém případě je možné z takto sjednané částky zvláštního zájmu pokrýt i nepřímé finanční škody, které pochybení dopravce vyvolalo.
Na druhé straně je možné smluvní pokutu sjednat pro ty druhy odpovědnosti, které Úmluva CMR neupravuje, tzn. včasné přistavení vozidla k nakládce, přistavení vozidla technicky a provozně způsobilého, pro dodržování konkurenční doložky, předložení kvitovaného CMR- nákladního listu dopravcem po provedení přepravy a ostatních dokladů nutných k fakturaci přepravného apod. - Sjednání neurčitě výše pokuty nebo sjednáním její výše neurčitým postupem, sjednáním nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty.
Smluvní pokuta má být sjednaná v určité výši nebo má být určen způsob jejího výpočtu. Zpravidla tedy bude smluvní pokuta určená konkrétní finanční částkou nebo procentuálním podílem např. na přepravném apod.